Zkusenosti z reky Yang Tze

Reka Yang Tze je pro turisty znama hlavne z duvodu toho, ze cinska vlada na ni buduje obrovskou prehradu, ktera bude nejvetsi na svete a zvedne hladinu reky o 175 metru (nebo nejak tak). Tato reka je na jednom asi 50 km useku lemovana vysokymi skalami, ktere se nazyvaji "Three Gorges" (taky hlavni atrakce pro turisty). Vetsinou se jezdi lodi z mesta Chongquing do Yichang a tak jsme to taky udelali my.

Unaveni po neustalem pohybu z hotelu do hotelu jsme se rozhodli si predplatit kabinu v prvni tride na jedne zdejsi lodi, ktera se bude plavit 3 noci a 4 dny po Yang Tze. Uz pred tim nez jsme dorazili do mesta Chongquing, odkdu jsme meli odplout, jsme zacali snit o prvotridnim servisu prvni tridy na dobre vybavene lodi. Po 4 hodinove ceste autobusem z Chengdu jsme se ocitli v Chongquing a tamni zajezdove kancelare (jelikoz cela ta plavba byla zorganizovana skrze cinskou agenturu). Uz tu jsme zacali snizovat nase naroky, jelikoz tu jenom jedna pani mluvila tak napul anglicky a nic moc nam nemohla vysvetlit o tom co nas ceka. Vsechny instrukce byli ve smyslu, "tam vas vyzvednou a nekdo na vas bude cekat a zaveze vas tam a tam atd." Nu coz, po asi 8 hodinach potulovani v Chongquing jsme se konecne dockali a nalodili jsme se. K nasemu prekvapeni, prvni trida byla dost spatny nazev pro kabinu, kterou jsme obdrzeli, takze jsme zacali mit jeste vice pochybnosti zda to byl dobry napad se na tuto cestu vydat. Rozdil mezi prvni a druhou tridou byl pouze ten, ze v prvni tride byli dva lide v kabine a ve druhe ctyri. Jinak vse uplne stejne.

Pocasi nam dost nepralo a tak se jeste zacitek z plavby zhorsil. Na lodi jsme meli pripsanou pruvodkyni, ktera nas mela na starosti a mela nas provazet po pamatkach, u kterych jsme zastavili. Problem byl, ale v tom, ze nemluvila anglicky :). Takze nam tak akorat rozdala vstupenky a tim to haslo. Vse ostatni pocinaje casem, kdy lod odjizdi z pristavu, az po zakladni informace, kde se ted nachazime, jsme si museli podel cesty domyslet. Nastesti jsme na palube meli dalsi hrstku cizincu, tak jsme se drzeli pohromade a navzajem jsme se doplnovali.

Dalsi problem byl ve skalach "Three Gorges". Tyto skaly pry maji byt masivni a meli jsme jednu z poslednich sanci je videt predtim nez se dostavi prehrada a vse se zaplavi. Co nam zapomneli rict :), bylo to, ze ze 175 planovanych metru zaplavy, uz bylo 150 splneno, takze nejake masivni skaly uz jsou davno pod vodou a mesta, ktera tu byla, uz jsou davno nove prestavne vyse.

Jakmile jsme se dostali do mesta Yichang, nasi konecne, presadili nas na autobus do mesta Wuhan, kde jsme meli prespat v hotelu. Stastnou nahodou jsem se zeptal v Chongquingu jak se ten hotel jmenuje, do ktereho nas dali, protoze ridic autobusu nemluvil anglicky a vysazoval lidi asi na ctyrech ruznych mistech ve Wuhan. Nastesti jsme to zvladli a hotel byl docela fajnovy a listky na vlak, ktere na nas meli cekat, na nas fakt cekali, takze na konce vse dopadlo v poradku. Ale reknu vam, ze byt nekde 4 dny a nevedet co a jak se bude dit a kam se pojede atd, neni zas tak dobry pocit.

Tuto trasu po YangTze rece bych uz nikomu nedoporucoval, protoze to uz neni co to asi byvalo a cinske zajezdy nejsou nic moc, kdyz nikdo nemluvi anglicky. Priste Guangzhou a Hongkong, kde uz anglicky mluvi vetsina lidi, alespon trochu.

Panda v Chengdu

Hned na prvni pohled se zdalo, ze Chengdu bude o hodne lepsi mesto nez Xi'an. Lide se zde zdali byt velmi privetivi a ani nebyli tak prekvapeni, kdyz uvideli turisty (to je uplne jine v Pekingu). Toto hlavni mesto provincie Sichuanu se stava hlavnim pristavistem cestovalu, kteri maji namireno do mesta Lhasa v Tibetu. Prave zde se vetsinou virizuji poukazky na vstup a vlak tu jede z Chengdu az do Tibetu (40 hodin). Jak nam jeden clovek, ktery se odtud vratil vypravel, vlak je uplne v klidu, ale za to je to rychle prevyseni pro cloveka, takze jakmile se dostane do Lhasy bude mit par dni vysokohorskou nemoc (ale pry to neni tak zle).

Nas hostel byl tentokrat uplne cestovatelsky naladeny, takze tu byli lide z celeho sveta. Dalo se tu prat pradlo, meli restauraci, kde jsme si mohli objednat jidlo pro zmenu v anglictine atd. (no proste cestovatelsky raj. Chengdu bylo plne obchodu cilenych na turistku tzv. Outdoor, tak jsme hned koupili Jenni pohorky asi jen za 40 euro. Takze, kdyz vam kazdy radi, ze si nemusite brat vsechny veci s sebou na cesty, maji vlastne pravdu, protoze se fakt da vsechno od toaletniho papiru az po pohorky koupit na cestach a vetsinou levneji. Chengdu je take zname kvuli jejich tamnimu jidlu Hotpot. Hned jsme to museli vyzkouset a jestli mate radi velmi pikantni jidlo, tak je to pro vas. S pomoci rukou a nohou jsme si dokazali objednat 5kg rybu, ktera byla asi nasekana (i s hlavou) ve velke plechove misce, ktera byla plna horkych paprik a dalsich pikantnich dobrot. Jestli nejste na takoveto palive jidlo pripraveni, nezoufejte. Vse muzete splachnout mlekem s arasidovych orisku, ktere je velmi dobre.

A co jeste jsme delali v Chengdu? Premysleli jsme, ze vylezeme na jednu ze dvou nedalekych hor, ale hlasene -1 celsiove teploty na vrcholu nas od toho odradili (nebyli jsme na to pripraveni). Jednou z nejvetsich atrakci je vsak vyzkumny areal pro panda medvedi a tak jsme se ho rozhodli navstivit. Nazev teto jakoby obory naznacuje, ze to bude neco jako prirodni rezervace, ale byla to spis takova vetsi zoo. No, alespon jsme je videli a vyfotili :). Na druhy den jsme odjeli zdejsim autobusem do nedalekeho mesta Leshan, kde hlavni atrakci je pry nejvetsi sedici budha na svete. Knihy nelhali a take jsme ho tam fakt objevili. Rozhlizi se po okoli vytesany do skaly a turisti po nem lezou jeden za druhym.

Takze suma sumarum, Chengdu bylo dobre a ted hura dale na reku Yang Tze.

Z Pekingu do Xi'anu a Terakotova armada

Cina blokuje tento blogovaci server ve vetsine internetovych kavaren, takze jsem se k dalsimu prispevku dostal az nyni.
--------------
Po 11 hodinove jizde spacim vlakem z Pekingu jsme se ocitli ve meste Xi'an. Jeste nez popisu nas pobyt v novem meste chtel bych shrnout Peking.

Peking jako mesto pusobi dost spinave a smog je tu na dennim poradku. Nova architektura se tu spojuje se starou na kazdem rohu a olympiadou kazdy zije. Zajimave je, ze z te nejspinavejsi ctvrte vam klidne vyjede uplne nove auto Audi nebo Mercedes, coz je fakt zvlastni. Skoro na kazdem rohu jsou verejne zachody, kde jsou jen diry do zeme a bez zadnych sten mezi dirami, takze si tam soukromi moc neuzijete (nerikam, ze jsem to zkousel:)). Pry jsou tyto zachody pro lidi zijici v tzv. Hutong areach, coz jsou ty stare ctvrte s malymi ulickami. Take me dost udivilo, kolik tu bylo obchodu s ruznymi medailemi a trofejemi, ktere si asi nechaji vyrobit na zakazku.

Takze zpatky ke Xi'anu. Cesta vlakem probehla bez problemu, meli jsme dost novy vlak, takze komfort a skoro celou dobu jsme spali (i kdyz moc mista na hlavu na horni palande nebylo :). Jak jsme dorazili na nadrazi, tak jsme si zastavili zdejsi trikolku, ktera nas pak mela odvest k hotelu. To se taky stalo, ridic nam ukazoval, ze mu mame zaplatit 18 RMB, tak jsme zacali vytahovat penize, ale nahle se tam zastavil kolemjdouci, ktery ridici neco zacal vytykat. Potom se ukazalo, ze ridic, stare vypadajici chudak, nas chtel osulit a nakonec jsme zaplatili 10 RMB. Takze, dobri lidi se taky v Cine najdou.

Hotel jsme si nanestesti vybrali trochu dal od centra, tak jsme tam byli jedini turisti. Nu coz, prezili jsme bez pohromy. Voda v hotelu, trochu zapachala sirou, tak to bylo skoro jako v nejakych laznich. hehe. Po kratke sprse jsme se vydali do centra mesta, ktere je cele ohranicene hradbou velkou jako cinska zed. Navstivili jsme muslimskou ctvrt a tamni mosque. Tato ctvrt je take proslula dobrym jidlem a tak jsme se odhodlali do jedne privetive vypadajici restaurace. Jak uz je zvykem, anglicke menu tu skoro nikde nemaji, tak jsme se museli spolehnout na nasi malou cinskou knizku vyrazu. Po petiminutovem dohadovani jsme si objednali dve piva, nejakou ryzi, jehneci na klaciku a polivku (na tu jsme ukazali u vedlejsiho stolu, protoze uz jsme si nevedeli rady :)). Jidlo bylo senzacni, tak jsme si posmakli.

Druhy den jsme vyrazili na zorganizovany vylet do okoli a to do muzea Bonsho lidi (z neoliticke doby), hrobku vudce Qin Shin Huan a pote nakonec vojaky z terra-cotty, kteri jsou soucasti hrobky Qin Shin Huan. Tento vylet byl zajimavy, ale zase ne az tak jak jsme si predstavovali. Pruvodce nas vsude hnali dost rychle a porad mleli to same, ale alespon jsme se trochu te historie dozvedeli, protoze to bylo v anglictine. Hlavni bod programu, bojovniky z terrakotty jsme si uzili nejdele, ale zase musim rict, ze je to dost marketingove prodane. Rikaji, ze v jednom hrobe jich ma byt kolem 6000, ale co vam nerknou, predtim nez to vidite na vlastni oci, je realita toho, ze jich 5500 jeste neodkrili a stale jsou podzemi:). Takze jak vidite, zase tak kolosove to neni, ale zazitek je to asi ok. Na vic jak 3 hodiny po komplexu muzea to asi neni.

Prestali jsme druhou noc v podezrelem hotelu, a vydali na vlakove nadrazi. Tam jsme museli cekat asi 4 hodiny na vlak do dalsiho mesta Chengdu v provincii Sichuan. Cekani na nadrazi bylo v pohode, az na to, ze jsme meli porad pocit, ze nas vsichni sledujou, a ze nam chteji ukrast batohy. Nadrazi bylo narvane az po svy, jak asi v kazdem meste v Cine. Stastne jsme se nalodili do vlaku, ktery uz nebyl tak novy jako z Pekingu, takze tam bylo vice hluchu na spani, ale to vyresili spunty do usi. Prospali jsme vetsinu 18ti hodinove cesty a minuly patek jsme dorazili do Chengdu. Uz na prvni pohled se tu zdaji lide vice privetivi a take nas hostel je vice trampovni, takze jsou tu lide z celeho sveta.

Pekingská kachna všechno jistí!

Nyní již uběhlo pár dní, takže dojmy z Pekingu jsou více vytříbené. Každý den absolvujeme jednu či dvě památky, takže toho hodně nachodíme, ale občas také jedeme zdejším metrem. Lístek na metru stojí 2RMB po celé trase, takže to docela jde. Kvůli olympiádě tu budují další trasy metra (i na letiště).

Nejdříve jsme navštívili Forbidden City (Zakázané město) a Tien An Men Square (náměstí). Toto město bylo stojí uprostřed Pekingu a bylo obýváno čínskými panovníky. Prý odsud ani neodcházeli. Jestli sem někdy pojedete, tak si dejte pozor na předstírající žáky umění, kteří vás nalákají na výstavu jejich umění a potom chtějí, abyste si něco koupili. Hned jsme zmoudřeli po první výstavě :).

Ve čtvrtek jsme si zajistili výlet na Velkou čínskou zeď spolu s asi 8 hosty našeho hostelu. Po skoro 4 hodinové jízdě dodávkou jsme dojeli na né až tak turisty populární místo Jin Shan Lin odkud jsme se pak vydali 10km na Si Ma Tai. Cesta vedla po zdi nahoru a dolu, časem i dost strmě. Po cestě nás doprovázeli zdejší mongolští farmáři (alespoň si tak říkali). Pořád nám něco vnucovali ať si koupíme. Jenni, humanistka, si nakonec koupila pohlednice, tak s námi nešli nadarmo.

V pátek jsme zavítali do zdejšího velkého parku Beihai Park, kde se nachází White Pagoda (Bílá pagoda) a potom do Jingshan parku, kde je také jakási pagoda. Z obou je parků je nádherný rozhled po Pekingu a po Forbidden city (doporučoval bych nejdřív zajít sem, předtím než půjdete dovnitř do města). Je zde vidět obrovský kontrast staré a nové civilizace Číny. Po všem tom chození jsme si dopřáli zdejší specialitku, Pekingskou kachnu. Dosti chutné jídlo, trochu chutné, ale s pivem se to dá :).

Včera jsme se podívali do Summer Palace (Letní palác) na severu Pekingu. Tato atrakce fatk stojí za to. Jsou tu různé chrámy zasvěcené budhům a jiným svatým s jejich sochami uvnitř. Vše je kolem jezera, takže prostě nádhera.

Zítra odjíždíme do města Xi'an na západě, kde bychom měli vidět terakotové bojovníky, tak jsem na to zvědaví. Jedem vlakem, který nám pomohla zabukovat naše recepční v hostelu. Protože tu anglicky skoro nikdo vůbec nemluví, bylo bo to asi dost pantomimi, a pak bychom se stejně ocitli v Šanghaji :).

První den v Číně

Tak jak z názvu vidíte, po sedmi hodinovém letu bez jedné minuty spánku jsme dorazili na letiště do Číny. Po chvilce rozkoukání jsme nasedli na autobus, který nás po hodině dovezl blíž našeho hostelu. Ten jsme po asi hodinovém pátrání v pohodě našli a myslím, že je to dost dobré pro naše první noci (http://www.templeside.com). K večeru jsme se vidali na zdejší trh jídla a tam jsme si pochutnali na dobré večeři. Poté nám to nedalo a vyzkoušeli zdejší hmyz :).

Thajské vízum

Na Thajské ambasádě jsem měl taky dobrý servis, i když situace tu byla poněkud jiná. V Thajsku se totiž dá získat vízum na letišti v Bangkoku, ale musíte mít zpáteční letenku. Jelikož mi neletíme z Thajska letadlem, ale jedeme vlakem, nemáme zpáteční letenku. Takže si musíme vyřídit vízum na ambasádě, abychom neměli potíže.

Také jsem zavolal a slečna, která mi pomáhala, byla velmi nápomocná. Trvání vystavení víza stanovila na 3 dny od data podání, pokud nebudou nějaké potíže. Poradila mi, aby jsem přiřadil dopis v angličtině popisující proč nemám zpáteční letenku, a také, aby jsem přidal kopie svých letenek do a z asijského kontinentu. Vše jsem provedl a požádal jsem o turistické vízum s cenou 700 Kč. V úterý jsem podal přihlášku a ve čtvrtek ten samý týden bylo vízum hotové. Když jsem si vízum přišel vyzvednout, zjistil jsem, že mi konzul dal tranzitní vízum na 30 dní místo turistického, ale pro můj případ je to úplně v pohodě, tak jsem to vzal. Musím říct, že mě na Thajské ambasádě mile překvapili s jejich rapidním vydání víza.

Thajská ambasáda
Romaina Rollanda 3/481,
Prague 6- Bubenec 16000
Telephone: (420) 220570055, 220571435, 20571735, 220571738, 220510151
Fax: (420) 220570049
E-mail: thaiemb@volny.cz
Po-Pá - kromě svátku v Česku a Thajsku
podání - 9:00 - 11:00 hrs
vydání - 11:00 - 12:00 hrs

Aktualizace 30.12.2010: Vízum i fotky na vízum se dá získat na letišti a ve velké sezóně kolem Vánoc je zadarmo. Jinak stojí asi 1000 BHT.

Vietnamské vízum

Předtím než jsem podal žádost o vietnamské vízum jsem slyšel od kamarádů a různých jiných zdrojů, že jsou s tím většinou problémy a netrvá to týden, jak je uvedeno na ambasádě. Po chvilce hledání na internetu jsem našel hned dvě různé adresy na ambasádu a na konzulát. Říkal jsem si, že jim napíšu a zeptám se podrobnosti, ale zjištění, že email ambasády byl uveden pod službou Yahoo mi moc na důvěřivosti taky nepřidalo. Opustil jsem iniciativu emailování a hned jsem jim tam zavolal telfonem. Mile mě překvapila paní, která uměla dobře česky a byla velice vstřícná. Dozvěděl jsem se, že vízum nelze získat na ambasádě jak jsem se domníval, ale na Vietnamském velvyslanectví, které je na Rašínově nábřeží. Zjistil jsem, že potřebuji turistické vízum na jeden vstup. Vyplnil formulář, který se dá stáhnout ze stránky Student Agency a připravil 1500 Kč. Hned ráno v pondělí jsem došel na velvyslanectví podat žádost. Měl jsem se sebou taky kopie letenek, ale to po mě nechtěli. Dostal jsem papírek s číslem a datem vyzvednutí, které bylo stanoveno na příští pondělí. Příští pondělí jsem se odpoledne dostavil k vyzvednutí. Byl jsem připraven na nejhorší, po tom co mi kamarádi povídali, ale mile jsem byl překvapen, že vízum bylo hotové a správné. Takže, závěrem musím konstatovat, že vietnamské vízum do týdne zcela v pohodě. Má někdo jiné zkušenosti?

Adresa velvyslanectví:
Rašínovo nábřeží 72
Praha 2
120 00
tel:224 922 074
fax:224 916 488
Po,St,Pá 9.30 - 12.00 - podání
16.00 - 17.00 - výdej

Embassy of Vietnam in Prague, Czech Republic
Plzenska 214, CZ-15000 Prague 5, Czech Republic.
City: Prague
Phone: (2) 57211540
Fax: (2) 57211792
Email: dsqvietnamcz@yahoo.com