V Hoi Anu už moc nepršelo, ale zase bylo pořád pod mrakem a dolní část města byla malinko zaplavena. Hoi An je známý mezi turisty svými nezpočetnými obchody tuzemských ševců. Člověk přijde do obchodu, řekne co potřebuje, třeba jim i ukáže obrázek z internetu a oni to do druhého dne vytvoří za o hodně menší cenu než na západě. Také jsme neodolali tomuto pokušení a po dvou dnech jsme skončili se třema obleky, sukní, plavkami, kravatou, košilemi a trikem. Vše jsme poslali do Finska v jednom balíku, jelikož bychom to nemohli s sebou na naší cestě tahat.
Včera jsme si vypůjčili malou motorku a jeli jsme do nedalekého města Danang a čínskou pláž. Pláže jsou tu v této době plné vyplavenin z moře, takže se nedá plavat. Na surfování a plavání je spíš duben. Během naší vyjížďky nás zastavila jedna paní a ptala se nám kam máme namířeno. Ukázala nám cestu, ale taky nás zavedla do jejího obchodu s mramorem, který se tu asi těží z nedalekých hor. Hned jsme prokoukli její lest nás přesvědčit si něco koupit a tak jsme se omluvili a ujíažděli pryč. Je sranda, že lidé, kteří s vám většinou snaží pomoci od vás také něco chtějí v těchto asijksých zemích. Není to pokaždé, ale když se vás zeptají odkud jste a jak se jmenujete, tak už hned asi víte, která bije. Během našeho výletu bylo dost pod mrakem, ale přesto jsem si dokázal spálit předloktí jak jsem řídil motorku. (Dneska už je to lepší)
Měli jsme štěstí na počasí a potopy, jelikož pršelo jen chvílemi a hned déšť také přestal. I přesto, že tu moc nepršelo, za ty dva dny se voda zvedla o pár čísel, ale dalo se to snést. Doufám, že to obyvatelé Hoi Anu už vydrží bez pohromy dokonce období dešťů.
Za pár hodin nasedáme na noční autobus do města Nha Trang (tentokát nás dali jen na sedačky tak to bude asi zajímavé spaní. Naštěstí jsme mohli koupit pár anglických knížek v second hand knihkupectví a vyměnit naše staré, takže máme něco na čtení (teď jsem zrovna ponořen do knížek od Clive Cusslera).
Posts
0 komentářů:
Post a Comment