Poloostrov Coromandel

Po krátkém odpočinutí v hostelu v Aucklandu jsme se opět vydali na cestu a tentokrát směrem na jih na poloostrov Coromandel. Tato oblast Nového Zélandu je známá překrásnou přímořskou krajinou a také je to počátek cesty termálních pramenů, která vede dále na jih. Usídlili jsme se s naším malým stanem ve měste Coromandel a na druhý den jsme vyrazili do Fletcherova zálivu. Cesta do zálivu měla být krátká, ale neuvědomili jsme si, že povede asi 30km po lesní cestě s početnými drmoly, takže jsme strávili asi dvě hodiny tam a zpět jen na 30km. Nevadilo to však moc, protože se bylo na co dívat. Krajinka jedna báseň. Po cestě jsme nepotkali skoro ani žyváčka, jen v místních kempech se občas někdo mihnul. V zálivu taky jsme se uhnízdili na pláži s černým pískem, kde se ležérně poflakovali kachny a racci. Je to tu vlastně nejsevernější místo na Coromandel a nedá se autem už dále pokračovat. Avšak vede tu klikatá cestička udolími krav do nedaleké další malé vesnice kde se zase napojuje lesní cesta dále. Na tuto trať jsme neměli čas, jelikož bychom museli jít také nazpět a tak jsme se jen vydali na jednu hodinu na kopec. Nádhera.

Na druhý den jsme vyrazili směrem ke Katedrálové zátoce (Cathedral Cove), kam vede asi 40ti minutová stezka lesem. Tato zátoka je velmi známá a když k tomu přidáte místní státní svátek a víkend, tak si asi umíte představit kolik lidí tam bylo. :) Tato zátoka je pojmenována podle zdejšího tunelu ve skále, který připomíná katedrálu. Po této procházce jsme se vydali o pár kilometrů dále na jih na pláž, které měla podvodní horký pramen, takže lidé z různých konců světa se scházejí a hrabou rýči při odlivu až si vykopu malý bazének s termální lázní. Také jsme se to rozhodli vyzkoušet, ale po tlačenici se stovky turistů a ještě k tomu s dosti vysokým odlivem se nám ani na chvíli nepodařilo vykopat díru aniž by byla rozmočena vlnou. Jenni to chytře vzdala po pár minutách, já naopak jsem kopal jak blázen, protože jsme zaplatili za lopatu :). Termální vodu jsme našli, a je fakticky skoro bublající, ale malého bazénku jsme se nedočkali. Tak po dvou hodinovém usilí a teplých chodidel jsem to na konec vzdal.

Poslední zastávka v Coromandel bylo malé městečko Mt. Maunganui, které ma na konci poloostrovu na kterém sedí horu. Na tuto horu se dá vylézt několika spletitými stezkami a tak jsme za chmurného počasí podnikly výpravu. Rozhled z hory byl fenomenální, ale trochu vadily mraky :). Naštěstí moc nepršelo, tak jsme přežili i dosti strmý sestup bez skluzů a úrazů.